O projektech

V současnosti se tým Výzkum insolvence podílí na řešení projektu GAČR s názvem "Behaviorální důvody úpadku firem: experimentální přístup". V letech 2017 až 2019 se tým pod vedením docentra Ing. Luboše Smrčky CSc. pokusí provést experimenty zaměřené na zkoumání vlivu vybraných faktorů na kolapsy firem. Testovanými faktory budou (i) intenzita a prevalence oportunistického chování a schopnost orgánů dohledu odhalit takové chování, a (ii) vliv náhodných jevů na posuzování efektivnosti pracovníků/projektů. Experimentální metodika umožní identifikaci příčinných účinků zkoumaných faktorů, a proto by projekt měl obohatit stávající literaturu a poskytnout poznatky pro opatření na snížení prevalence organizačního selhávání. Je plánováno využívání vzorku studentů ekonomických fakult a vybraných zaměstnanců několika českých firem. V letech 2012 až 2015 řešil tým postupně dva projekty TAČR. Ty byly koncipovány zčásti jako projekty analytické, tedy zkoumaly aktuální stav poznání v dané oblasti, a částečně šlo o projekty syntetické, když jejich cílem byly konkrétní návrhy směřující ke snižování transakčních nákladů ekonomických subjektů v insolvenčním řízení a zvýšení výnosů z insolvenčních řízení pro věřitele. První projekt byl koncipován jako dvouletý na období let 2012 a 2013, druhý (navazující) projekt byl znovu dvouletý (2014-2015).

Popis projektu "Výzkum insolvenční praxe v ČR s cílem vytvořit návrhy změn legislativy, které by umožnily zvýšení výnosů z insolvenčních řízení pro věřitele a tím by napomohly zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky" (registrovaného u Technologické agentury České republiky (TA ČR) pod evidenčním číslem TD020190, který probíhá v letech 2014 až 2015)

Představení projektu

Legislativní proces v oblasti insolvenčních řízení je v České republice dosud postaven především na vkladu tradičních legislativců s klasickým právním vzděláním a případně na zásazích vedených politicky s ohledem na politickou průchodnost přijímaných řešení. Až v posledních letech se při pohledu na insolvenční právo prosazuje více ekonomický úhel problému. Opomíjení ekonomické logiky v insolvenčním právu vedlo k tomu, že i když se situace po účinnosti insolvenčního zákona od 1. ledna 2008 oproti předchozímu období zlepšila, ani poté se klíčové ukazatele úspěšnosti insolvenčních řízení nedostaly v ČR na úroveň vyspělých zemí.

To však znamená, že tyto nejistoty spojené s insolvenčními procesy jsou ze strany věřitelů a obecně ze strany ekonomických subjektů kalkulovány jako rizika v případě defaultu partnerů a o vyhodnocení těchto rizik jsou zdraženy obecně produkty a zvláště pak finanční služby a to včetně nákladů na kapitál věřitelů. To pak má negativní dopad na konkurenční schopnost české ekonomiky jako celku.

V průběhu prací na projektu „Vývoj transakčních nákladů českých ekonomických subjektů v insolvenčním řízení, možnosti jejich snižování na úroveň běžnou v EU pomocí zdokonalení legislativy, možnosti zlepšení statistiky insolvenčních řízení a vytvoření modelu finanční křehkosti rodin“ (TD010093), který probíhá v letech 2012 - 2013, byly zjištěny některé zásadní skutečnosti. Mimo jiné díky zlepšené možnosti zjišťovat statistická data o průběhu insolvencí byla ověřena teze, že téměř sedmdesát procent obchodních společností vstupujících do insolvenčního řízení je v různé době před jeho počátkem již vyprázdněno a samotné insolvenční řízení tedy nemůže znamenat pro věřitele žádné plnění. Předkládaný projekt ideově navazuje na zmíněný projekt z let 2012 až 2013 s tím, že základní myšlenkou je zvýšit v této fázi potenciál výnosu pro věřitele a to jak zajištěné, tak především pro věřitele nezajištěné.

V této souvislosti je potřebné pokračovat ve snahách zahájených již v předchozím projektu a prohloubit naše statistické znalosti o insolvenčních řízeních a to dalšími rozsáhlými zkoumáními velkých souborů insolvenčních případů z let 2008 až 2013. Ukazuje se totiž, že důvodů nízkých výnosů věřitelů z insolvenčních řízení je větší množství, hlavním důvodem však je vyprázdnění podniků v úpadku. Následně bude nutné prozkoumat pečlivě účetní a právní souvislosti navržených řešení, navíc pak otestovat nejen ekonomické důsledky, ale také vliv na oblast trestně-právní. Výsledkem budou další legislativní návrhy v oblasti insolvenčního práva a také úpravy povinností účastníků insolvenčních řízení, které umožní rozsáhlejší získávání statistických informací o jejich průběhu a výsledcích řešení.

Podobně plánujeme navázat na projekt TD010093 v oblasti dalšího testování a praktického využívání modelu finanční křehkosti rodin, který byl sestaven v rámci zmíněného projektu v letech 2012 a 2013.

 

Účel projektu

Účelem projektu je upevnění základů nového a podstatně více ekonomické zákonitosti respektujícího pohledu na některé právní normy, kam patří především insolvenční zákon, ale také s ním související normy či například Obchodní zákoník, Zákoník práce a řada dalších legislativních předpisů.

Výzkum průběhu insolvenčních řízení v letech 2008 až 2013, tedy v době účinnosti zákona číslo 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, umožní poznání, nakolik se v daném období podařilo prosadit některé principy, které byly během legislativní práce na tomto předpisu a jeho postupných následujících změnách deklarovány ze strany zákonodárce. K nim patří především:

- posílení možnosti řešit úpadek dlužníka sanačním postupem, což v případě obchodních společností znamená primárně řešit úpadek reorganizací a nikoliv konkurzem,

- zlepšit postavení věřitelů v insolvenčním řízení, posílit jejich pravomoci a možnost ovlivňovat insolvenční řízení,

- zjednodušit a zrychlit insolvenční řízení tak, aby byla ztížena nebo vyloučena snaha dlužníků o maření insolvenčního řízení pomocí formálních a procesních mechanismů,

- snížit náklady řízení,

- zrychlit celé insolvenční řízení,

- zvýšit výnos věřitelů a to jak věřitelů zajištěných, tak i věřitelů nezajištěných,

- posílit transparentnost řízení zveřejňováním všech významnějších dokumentů v insolvenčním rejstříku.

Projekt vychází z dosavadních závěrů výsledků vědeckého výzkumu uskutečňovaného v rámci projektu "Vývoj transakčních nákladů českých ekonomických subjektů v insolvenčním řízení, možnosti jejich snižování na úroveň běžnou v EU pomocí zdokonalení legislativy, možnosti zlepšení statistiky insolvenčních řízení a vytvoření modelu finanční křehkosti rodin" (TD010093). Tyto závěry znějí:

- v ekonomické praxi nedošlo v letech 2008 až 2013 ke skutečnému posílení využívání sanačního postupu během insolvenčních řízení, tedy k využívání reorganizace jako metody řešení úpadku,

- postavení věřitelů v insolvenčním řízení bylo posíleno, avšak očekávané efekty z toho vývoje nebyly naplněny,

- podařilo se zjednodušit a zrychlit insolvenční řízení, zvláště pak v relativně přehledných případech s nízkým počtem věřitelů a malým objemem majetku dlužníka, ve významnějších případech není tento efekt prokazatelný,

- náklady řízení pravděpodobně poklesly, je ale velmi složité tento parametr porovnat s obdobím předchozím, neboť v tomto směru nejsou k dispozici relevantní podklady, z nichž by bylo možné usoudit na výraznější pozitivní vývoj,

- velmi pravděpodobně došlo k určitému zvýšení výnosů pro věřitele, avšak vzhledem k neregulérním datům z minulosti a vzhledem k současné nekompletnosti aktuálních statistických dat není možné tuto tezi potvrdit standardním způsobem,

- transparentnost řízení je ve srovnání s minulostí naprosto zřetelně vyšší.

Poznání o průběhu insolvenčních řízení v letech 2008 až 2013 pak umožní přesněji definovat potřebné legislativní a další změny, které by nejlépe přispěly k naplnění základního společenského zadání, ze kterého obecně vychází insolvenční právo jako takové: totiž chránit zájmy věřitelů jako celku při respektování odlišností jednotlivých věřitelských skupin a při poznání odlišnosti jejich motivací, které mohou v mnoha případech znamenat, že u věřitelů nejde o homogenní skupinu se stejnými zájmy, ale naopak o skupinu s velmi odlišnými zájmy a často také s velmi odlišnými motivacemi.

Ve skutečnosti právě neznalost různosti motivací a zájmů jednotlivých věřitelských skupin vedla v minulosti a i během přípravy a následně během postupných novelizací insolvenčního zákona k některým nedůslednostem. Výzkum v rámci projektu TD010093 (na který volně navazujeme) například ukázal, že mezi rozhodující aspekty, které v dané době brání vyšším výnosům pro věřitele, patří především fakt, že podniky dlužníků vstupují do formálního úpadku až v době, kdy jsou z různých důvodů v podstatě zbaveny svých aktiv, takže šance věřitelů na uspokojení, zvláště pak věřitelů nezajištěných, je velmi nízká a spíše nulová. I proto je aktivita věřitelů před formálním vyhlášením úpadku nízká a i při defaultu dlužníka nepostupují razantním způsobem.

Přitom lze vytvořit vhodné právní prostředí, které umožní donutit dlužníky k formalizaci úpadku v předstihu a které povzbudí věřitele v tom, aby díky větší pravděpodobnosti plnění z insolvenčního řízení razantněji zastávali svá práva. To, že dosavadní rizika ztráty z defaultu dlužníka poklesnou, povede k tomu, že zatímco nyní jsou potenciální ztráty věřitelů rozloženy na všechny účastníky trhu v celkově vyšší cenové hladině, posílení pravděpodobnosti výnosu v případě defaultu bude znamenat vytvoření prostoru pro pokles cen. Tím bude posílena konkurenční schopnost české ekonomiky.

V oblasti modelu finanční křehkosti je účelem dodat podnikům finanční ekonomiky nový nástroj pro sledování rizik, což umožní pokles nákladů těchto podniků a zároveň zvýšení kvality odhadu rizik portfolií, především díky možnosti pracovat lépe s predikcemi defaultu domácností.

 

Cíl projektu

Cílem projektu je v první řadě předložení legislativních návrhů, které budou obsahovat opatření, která donutí dlužníky vstupovat do formálně přiznaného úpadku ještě v době, kdy jejich podnik vlastní aktiva umožňující věřitelům získat z insolvenčního řízení vyšší plnění.

Tyto návrhy budou směřovat jednak k úpravám insolvenčního zákona a souvisejících předpisů - zde především v otázce sofistikovanějších analýz vývoje rizik a také v otázkách poklesu finanční výkonnosti dlužníků (v legislativě nazývaného předlužení). Jednak pak existuje možnost pracovat s trestně právním řešením problému, tedy kriminalizovat důsledněji než v současnosti některé postupy obvyklé v chování dlužníků, jejichž podniky se následně stanou insolventními, přičemž nebudou mít vhodná aktiva k uspokojení věřitelů.

Tím budou povzbuzeni věřitelé v tom, aby i za cenu vyšších nákladů sledovali sofistikovaněji vývoj svých dlužníků. Tím, že vzroste pravděpodobnost výnosu z insolvenčního řízení, bude posílen zájem věřitelů sledovat lépe svoje dlužníky a případně reagovat tehdy, pokud se dlužník dostane do zásadního poklesu výkonosti.

Zmíněné návrhy budou předloženy Ministerstvu spravedlnosti České republiky a také projednány v Poslanecké sněmovně a v Senátu Parlamentu ČR.

V rámci projektu bude, s ohledem na měnící se vnější ekonomické prostředí, dále rozvíjen model finanční křehkosti ve vztahu k dlužníkům - fyzickým osobám. Model bude navazovat na výsledky řešení projektu TD010093.

 

Popis projektu "Vývoj transakčních nákladů českých ekonomických subjektů v insolvenčním řízení, možnosti jejich snižování na úroveň běžnou v EU pomocí zdokonalení legislativy, možnosti zlepšení statistiky insolvenčních řízení a vytvoření modelu finanční křehkosti rodin" (registrovaného u Technologické agentury České republiky (TA ČR) pod evidenčním číslem TD 010093, který proběhl v letech 2012 a 2013)

Analytická část byla založena na detailním zkoumání dvou oblastí:

- z vývoje insolvenční praxe v české ekonomice od roku 2008 (1. 1. 2008 vstoupil v platnost Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)). Tento vývoj byl zkoumán primárně z hlediska vývoje transakčních nákladů ekonomických subjektů (věřitelů) spojených s insolvenčním řízením. V dané době neexistoval v ČR žádný propracovaný systém, který by umožňoval tyto náklady kvantifikovat a určit, zda oproti době působnosti předchozího zákona č. 328/1991 Sb. o konkurzu a vyrovnání vzrostly nebo poklesly. Výzkumný tým vycházel z hypotézy, že náklady obecně poklesly, avšak na základě rámcových statistik, které vypracovává OECD, lze prohlásil, že jsou stále znatelně vyšší (minimálně dvojnásobné), než je úroveň dosahovaná ve vyspělých ekonomikách.

- z analýzy mechanismů vzniku a výsledků statistických údajů o insolvenčních řízeních tak, jak byly v dané době sbírány a publikovány státními orgány a institucemi. Hypotéza výzkumného týmu zněla, že šlo o data nedostatečná. Omezovala se na základní údaje o počtu podání a o jejich řešení, což neumožňovalo analýzu vědeckou ani praktickou.

Syntetická část projektu se zabývala vypracováním konkrétních doporučení pro tyto jednotlivé oblasti:

- byly navrženy změny v rovině legislativní a v oblasti fungování insolvenčního systému, které v případě akceptace ze strany politických orgánů umožní ekonomickým subjektům snižit transakční náklady (zvýšit výnos z insolvence), tím racionalizovat svoje tržní chování a zvýšit konkurenční schopnost. Byl splněn původní předpoklad výzkumného týmu, že bude nutné formulovat návrhy na novelizace insolvenčního zákona a souvisejících předpisů. tyto návrhy byly formulovány a zveřejněny,

- byly vypracovány nové postupy a metody při sběru a analýze statistických dat týkajících se insolvenčních řízení, které probíhají u soudů v ČR. Byly navrženy konkrétní postupy pro orgány MSp ČR jako garanta sběru dat a doporučení pro další instituce, jejichž případné přijetí umožní v praxi i ve vědecké oblasti další práci s těmito údaji,

- na základě analýzy velkého množství dat z oblasti finanční ekonomiky a také vývoje insolvencí včetně yzických osob) a v návaznosti na nové statistické postupy byl formulován matematický model finanční křehkosti (který po dalším rozpracování bude možné aplikovat i na české rodiny), který bankovním a jiným finančním institucím (potažmo státním orgánům) umožní kvalifikovaně odhadovat vývoj defaultu rodin (v segmentu spotřebitelských i hypotéčních úvěrů) v závislosti na vývoji některých finančních a ekonomických ukazatelů. To může umožnit lepší cílení sociální politiky státu i osvěty v oblasti finanční gramotnosti,

- vedlejším efektem analytické části byla aktuální informace pro ekonomické subjekty o stavu insolvenční praxe v zemích klíčových obchodních partnerů.

Primárním cílem a smyslem projektu bylo v budoucnosti snížit transakční náklady ekonomických subjektů (věřitelů) v procesu insolvence. Jejich pokles na úroveň obvyklou ve vyspělých zemích může mít vliv na zvýšení konkurenční schopnosti českých ekonomických subjektů, neboť sníží potřebu implementovat očekávané náklady do cen, prvotně do ceny peněz. Dosavadní modernizace insolvenčního práva v ČR nebyla vedena snahou o snižování transakčních nákladů, neboť tento pohled není v české právní tradici zakořeněn. Další cestou k poklesu nákladů bude vyšší míra informací dostupných ekonomickým subjektům, což bude dosaženo zaprvé reformou statistiky v oblasti insolvencí a za druhé publikací informací o aktuálním stavu insolvenční praxe v zemích klíčových obchodních partnerů. Taková souhrnná informace v ČR neexistuje od roku 2005, kdy byla alespoň částečně vytvořena v průběhu vzniku původního insolvenčního zákona (ten byl schválen v roce 2006)

Vytvořením modelu finanční křehkosti rodin bude možné kvalifikovaně předpovídat vývoj defaultu dluhu domácností s následným efektem pro stát i soukromý sektor. Takový model v současnosti pro české podmínky neexistuje, příslušné modely finanční křehkosti používané Českou nárdní bankou slouží spíše k odhadu případného defaultu subjektů bankovního (a obecně finančníého) trhu a nikoliv k odhadu potenciálního defaultu u rodin.

Mezi výstupy projektu patří:

- Předložení souhrnného a vyargumentovaného návrhu revize současného insolvenčního práva a insolvenčního systému formulovaného v podobě legislativních návrhů podpořených pořádáním konferencí a seminářů pro odbornou veřejnost i v rámci Parlamentu ČR.

- Předložení souhrnného a vyargumentovaného návrhu změny statistické praxe v oblasti insolvencí prezentovaného formou konferencí a seminářů pro státní orgány, především pro MSp a ČSÚ, a také pro odbornou veřejnost.

- Veřejná prezentace modelu finanční křehkosti (na webových stránkách projektu a při dalších příležitostech) umožňujícího v budoucnosti efektivně odhadovat rizika defaultu rodin v závislosti na vývoji finančních parametrů.

- Veřejná prezentace (na webových stránkách projektu a při dalších příležitostech) možností plynoucích z aplikace modelu finanční křehkosti vzhledem k nasměrování sociální politiky státu, k nasměrování osvětové činnosti státu i neziskových organizací v oblasti finanční gramotnosti a k možnostem využití modelu v oblasti finanční ekonomiky.

- Veřejná prezentace (na webových stránkách projektu a při dalších příležitostech) analýzy stavu insolvenční praxe ve vyspělých zemích především pak v zemích klíčových obchodních partnerů ČR a v zemích určených MPO jako země prioritní pro rozvoj zahraničního obchodu.

O projektu

Projekty TAČR s evidenčními čísly TD010093 a TD 010093 jsou řešeny mezinárodním vědeckým týmem, který je koordinován z Vysoké školy ekonomické v Praze. Oba projekty směřují k návrhům na legislativní změny a k vytvoření nových aplikací využitelných pro výzkum i praxi.