Diskuse o oddlužení ve sněmovně přináší nové návrhy řešení

02.05.2018

Hospodářské noviny shrnuly ve svém textu návrhy, se kterými přichází část poslanců ANO a které mají údajně při projednávání v Poslanecké sněmovně velkou naději na úspěch. Text však nepopisuje další aktivity některých politických klubů. například ČSSD požaduje zvláštní režim pro seniory.

Hospodářské noviny mimo jiné píší: Pelikánův návrh však neměl jednoznačnou podporu ani v hnutí ANO, a tak by nejspíš sněmovnou neprošel. "Stejně jako nemůžeme přeceňovat dlužníky, tak by bylo nefér přeceňovat i fyzické osoby, které jsou věřiteli," říká poslanec za ANO a pražský zastupitel Patrik Nacher. Myslí tím třeba majitele bytů či dodavatele energií, kteří na rozdíl od finančních institucí nemají o dlužníkovi tolik informací.

Deník dále poukazuje na to, že v současnosti dlužník musí při vstupu do oddlužení prokázat, že je v následujících pěti letech schopen uhradit alespoň 30 procent svých závazků. K tomu pak dodává, že návrh Patrika Nachera tuto bariéru odstraňuje a osobní bankrot tak bude moci vyhlásit kdokoliv. Ovšem s tím počítá i původní Sněmovní tisk 71, tedy vládní návrh zákona (ZDE).

Pozměňovací návrhy Patrika Nachera z hnutí ANO zatím nejsou v parlamentním systému k dispozici. Nicméně podle Hospodářských novin klíčovou roli při posuzování, jestli se dlužník opravdu snažil zaplatit věřitelům co nejvíc, budou mít insolvenční správci: Právě z jejich zprávy bude vycházet soudce při rozhodování, jestli dlužníka zbaví dluhů i v případě, že neuhradil požadovaných 30 procent závazků. "Bude probíhat průběžný dohled, který může mít za následek, že už v průběhu procesu dojde k odstavení dlužníka. Tím se dlužníci rozdělí na dva typy - na ty, co si zaslouží projít oddlužením, a na ty, co ne," říká Michal Žižlavský, advokát a předseda rady expertů Asociace insolvenčních správců. Deník v této souvislosti uvádí, že podle návrhu insolvenční správci mohou dlužníka například donutit vzít lépe placenou práci. Pokud to dlužník odmítne, může správce navrhnout zastavení oddlužení.

Hospodářské noviny dále uvádějí: V Česku je nyní okolo 500 insolvenčních správců, kteří každý rok dohlížejí na přibližně 20 tisíc procesů oddlužení. Pokud se zmírní pravidla pro vyhlášení osobního bankrotu, toto číslo se může výrazně zvýšit. "Nárůst zatím nedokáži seriózně odhadnout, může to být třeba o deset až dvacet tisíc případů více. To se dá zvládnout, pokud budeme dostatečně materiálně a personálně vybaveni," dodává Žižlavský. 

Nacher spolu s Taťánou Malou (ANO) původní Pelikánův návrh výrazně mění a sedmiletou variantu osobního bankrotu ruší. Zůstane jen tříletá a pětiletá verze. Na rozdíl od současného pětiletého oddlužení ale nebude dlužník na začátku testován, jestli je schopen zaplatit alespoň 30 procent závazků. Pokud soudce na konci procesu uzná, že dlužník dělal, co bylo v jeho silách, zbaví ho dluhů i v případě, že na hranici 30 procent nedosáhl. I zde tedy za určitých okolností nemusí dlužník věřiteli nic zaplatit.

Podle Hopsdářských novin však z návrhu mohou těžit i věřitelé: O nedobytné pohledávky by si nově mohli snížit základ daně. Právě to je největší rozdíl proti původní novele. Pelikán zapojení státu odmítal.

Deník v této souvislosti cituje ministra Pelikána: "Pohledávky se v případě dodavatelů energií pohybují v řádu desítek tisíc korun. Zákon jim navíc umožňuje dodávky vody nebo tepla ukončit. Stát tento problém nezavinil, a neměl by tedy nic sanovat." A dále také Patrika Nachera: "Budu rád, když vznikne jeden návrh, pod který se podepíší odborníci na tuto problematiku ze všech poslaneckých klubů." Podle něj se na většině parametrů s ostatními poslanci shodne. Zákon by tak mohl být schválen po letních prázdninách, odhadují HN. Deník však nezmiňuje podmínku ČSSD, která svoji podporu váže na zkrácenou a celkově daleko vstřícnější lhůtu pro oddlužení seniorů. Zatím se zdá, že ČSSD bude chtít tříleté období pro starobní a invalidní důchodce spojené s dalšími úlevami.

Podobně také Hospodářské noviny nezmiňují námitky proti nacherovu návrhu, které jsou postaveny na nebezpečí nejednotného postoje soudů a insolvenčních správců v tom, jak posuzovat snahu dlužníků.

Hospodářské noviny pak uzavírají: Debata se ale dá čekat třeba u odměn pro insolvenční správce. Ti budou kontrolovat, zda se dlužník opravdu snaží a zda by nemohl třeba vykonávat lépe placenou práci. Nyní od každého dlužníka dostávají poplatek zhruba tisíc korun měsíčně, který jim dlužník musí zaplatit přednostně před závazky vůči věřitelům.

Podle odborníků by odměna měla být navázána více na to, kolik správce od lidí skutečně vybere. Nacher se však přiklání k paušální odměně. "Odměna se správcům za 10 let nezvýšila, i když roste inflace i cena práce. Z odměn si správci musí hradit veškeré náklady své činnosti, agendy jim navíc přibývá," souhlasí s ním advokát a insolvenční správce Michal Žižlavský.

O projektu

Projekty TAČR s evidenčními čísly TD010093 a TD 010093 jsou řešeny mezinárodním vědeckým týmem, který je koordinován z Vysoké školy ekonomické v Praze. Oba projekty směřují k návrhům na legislativní změny a k vytvoření nových aplikací využitelných pro výzkum i praxi.