Jednání o oddlužovací směrnici jde v Evropském parlamentu do finále

18.03.2019

Jak jsme již dříve, Evropský parlament ještě v tomto funkčním období projedná nové znění evropské legislativy týkající se restrukturalizací, reorganizací a také tak zvané druhé šance, tedy oddlužení malých podnikatelů a živnostníků.

Podle posledních informací se zdá, že novela bude projednána na nejbližším zasedání Evropského parlamentu.

Rozsáhlý text k této problematice, kde jsou shrnuty i názory řady odborníků, přinesly 13. března 2019 Hospodářské noviny. Shrnují názory, které se objevily na čtvrté debatě Česko v době dluhů. Akci pořádaly na půdě Právnické fakulty University Karlovy právě HN. V textu je mimo jiné uvedeno:

V nedávné době probíhaly velké diskuse nad novelou insolvenčního zákona, která má více lidem otevřít cestu k oddlužení. O konkrétní podobě nakonec rozhodli poslanci v lednu letošního roku. Novela ještě nenabyla účinnosti a už teď se mluví o tom, že institut oddlužení projde dalšími změnami. Na evropské úrovni totiž finišuje příprava "oddlužovací" směrnice, která do tuzemské právní úpravy výrazně zasáhne. Lhůta pro její promítnutí do českého právního řádu by měla uplynout v roce 2022.
České ministerstvo spravedlnosti v zásadě evropský návrh vítá. "Měli jsme k němu připomínky, některé se podařilo prosadit a jsou zapracovány," říká náměstek legislativní sekce ministerstva spravedlnosti Michal Franěk s tím, že Česko například prosazovalo zveřejňování údajů o insolvenčních řízeních v elektronické podobě. "Bude se jednat v Evropském parlamentu, takže znění ještě není definitivní," doplňuje Franěk.
Vytvoření právní úpravy na unijní úrovni vítá i advokát Adam Vrbecký z advokátní kanceláře M. B. A. Legal. "Pro vyvedení téměř milionu lidí z dluhové pasti je zapotřebí přijmout zásadní změnu legislativy. Bohužel naši zákonodárci dlouhodobě nenavrhují taková opatření, která by problém s bezvýchodným předlužením vyřešila," říká Vrbecký.
Podle Evropské unie je platební neschopnost podnikatelů stále problém, i když se trend započaEvropský tý hospodářskou krizí v roce 2009 otáčí. Podle odhadů v unii zkrachují stovky firem denně. Řada z těchto případů má přitom přeshraniční rozměr, jinak řečeno dlužníci a věřitelé pochází z více než jednoho státu EU. Cílem je aspoň část podniků, a tedy i pracovních míst v Evropě zachránit.
Směrnice se zaměřuje na širokou škálu opatření od včasného zásahu ještě před tím, než se vůbec podnikatel dostane do vážných finančních potíží, až po poskytnutí druhé šance podnikatelům díky institutu oddlužení.
"Připuštění a rozšíření možností restrukturalizace firem považuji za žádoucí, neboť tak lze předejít ekonomické smrti mnoha společností, jejichž konec s sebou vždy stahuje jak věřitele, tak především zaměstnance," myslí si soudní exekutor Lukáš Jícha z exekutorského úřadu v Přerově.
Na hrozící úpadek mají podnikatele upozornit tzv. nástroje včasného varování. Tyto mechanismy jsou v jednotlivých členských státech řešeny různě. Podle náměstka legislativní sekce na ministerstvu spravedlnosti Michala Fraňka se na evropské půdě nevyjasnilo, co všechno se tím myslí. Nicméně podle návrhu směrnice může jít jak o kontrolní povinnosti managementu firem, tak i povinnost třetích subjektů, například orgánů daňové správy, aby podnikatele před negativním vývojem jeho podnikání varovaly.
V případě preventivní restrukturalizace jde o nástroj, který by měl řešit problémy podnikatelů – a to fyzických i právnických osob –, kteří se nacházejí ve stavu hrozícího úpadku. Smyslem tohoto způsobu řešení situace podnikatele je, aby se úpadek odvrátil a aby se nastartoval proces ozdravení firmy. Preventivní restrukturalizace má umožnit zachovat životaschopné podniky místo toho, aby šly do likvidace. Kontrola nad majetkem a provozem by zůstala v zásadě v rukou podnikatele a nepřesouvala se na insolvenčního správce. Pro český právní řád jde o nový koncept, který si vyžádá nemalé změny insolvenčního zákona. "S kolegy jsme přemýšleli, do jaké míry to bude kompatibilní s našimi pravidly reorganizace. Ukazuje se, že to je příliš komplikované a že budeme muset do zákona vložit novou část," říká Michal Franěk.
Kromě těchto opatření směrnice upravuje oddlužení fyzických podnikajících osob. Evropský předpis stanoví, že ti poctiví by se měli svých dluhů zbavit nejdéle za tři roky. Chce tím dát podnikatelům druhou šanci, a to aniž by projití tímto procesem představovalo pro ně překážku v dalším podnikání. Navíc směrnice nestanoví žádnou minimální hranici uspokojení věřitelů, teoreticky tedy dlužník může být zbaven dluhů v plné výši.
Směrnice umožňuje členským státům rozšířit úpravu i na spotřebitele. Soudní exekutor Lukáš Jícha je pro oddlužení podnikatelů, ale jen za srovnatelných podmínek s nepodnikateli. Nepřiměřené rozdíly by totiž mohly vést ke zneužívání zákona jednou či druhou skupinou osob.
Podle Oldřicha Řeháčka tak můžeme očekávat, že český insolvenční zákon bude opět novelizován, a to v tom směru, že se režim podnikatelského i nepodnikatelského oddlužení sjednotí a podmínky osobního bankrotu se zmírní pro obě tyto skupiny. Podle náměstka Michala Fraňka existují argumenty pro i proti rozšíření mírnějších podmínek pro spotřebitele. Proti je fakt, že podnikatelé na sebe berou oproti spotřebitelům riziko. "Bude to věc politického rozhodnutí," dodal.
Směrnice stanoví pouze velmi obecný právní rámec oddlužení a dalších opatření, ne vždy je proto jasné, jak přesně mají členské státy postupovat, na druhou stranu to umožňuje být při její implementaci do tuzemského právního řádu flexibilní, myslí si Franěk. Konečný výsledek a dopady v Česku tak budou nakonec záviset jen na tuzemských zákonodárcích.

O projektu

Projekty TAČR s evidenčními čísly TD010093 a TD 010093 jsou řešeny mezinárodním vědeckým týmem, který je koordinován z Vysoké školy ekonomické v Praze. Oba projekty směřují k návrhům na legislativní změny a k vytvoření nových aplikací využitelných pro výzkum i praxi.